Notes

Má drahá Aničko,
to oslovení se mi zdá tak strašně podivné. To není ten nejlepší začátek, ale ani náš začátek nebyl úžasný. A to těch začátků bylo celkem dost.. Ale i přesto, že začátky nejsou nejvíc úžasný, na ně velmi ráda vzpomínám. Píšu to snad v každé slohovce, ale do teď si pamatuji, jak jsem ti poprvé napsala, když jsi měla fake na Marinu. Říkáš, že jsi na to taky pamatuješ, ne, pro tentokrát neřeknu, že ti v něčem takovém nevěřím. Vím, že kdybych ti tohle psala někdy dávno, tak napíšu, že se mi tomu nechce věřit, ale tentokrát nejsem tolik nedůvěřivá, ani nevidím důvod, proč nevěřit. Snažím se v tobě najít důvěru a doufám, že jí ty najdeš ve mně, jelikož chci, aby mezi námi byla fakticky velká důvěra. Ale vím, jak moc je to těžké, teda nevím, jak pro tebe, ale pro mně to je celkem těžké říct člověku, jak se v některých věcech cítím. Chci mezi námi vybudovat důvěru jako z oceli. A proto ti nechci říct svůj věk a poslat fotku, potlesk pro mně. Vím, že to jsou základní věci. Asi bych nechtěla být na tvem místě, štvalo by mě to. Každou jednu sekundu bych tě s tím otravovala, nutila tě do toho, i když tak moc nesnáším nucení někoho, jelikož pak může z toho člověk, který byl přinucen k danému činu, velmi nesvůj. Vím to moc dobře, protože jsem byla přinucená a pak se za to mlátila do hlavy, i když je to něco úplně normálního, alespoň pro někoho, pro lidi jako já, je to něco hrozného. Doufám, že to pochopíš, vím, že je to vcelku hloupé. Já mám tvých fotek několik a každá z nich je tak aw. Vždy se na ně ráda koukám, protože jsi prostě nádherná, jak už víš. A tvé očka.. Ty miluji od samého začátku. Hodně lidí miluje každý modrý oči, který uvidí. Já si začala více všímat modrých oček od doby, co jsem se začala roztékala nad těmi tvými. A ne, nemiluji jen jejich barvu, ale i tvar a všechno. Jednoduše jsem ve tvých očí hledala něco více než bych měla. Teď přestanu vypisovat, jak moc zbožňuji tvé očka.. Tvé oči nejsou jediná věc, kterou na tvém vzhledu miluji. Totálně miluji tvé rty. Tvůj úsměv, nad kterým se vždy usměji. Tvar tvé tváře. I tvůj nosánek, do kterého tě jednou kousnu. A tvé vlásky, které si můžeš třeba ostříhat, oholit a mít holou hlavu, tobě by slušelo stejně cokoliv.. Teď bych tě po nich ráda pohladila, anebo věnovala pusinku, zatímco bys mi spinkala, hehe. A i tvou postavu miluji, i když jo, říkáš si, že jsem tě nikdy pořádně neviděla. Ale něco jo a nerada slyším, když se nazveš tlustou. Nesnáším to, když to někdo o sobě říká. Nemám ráda to slovo. To, jak se nazýváš ''kuličkou" mi nějak nevadí, hehe, je to kjůt.
A přesně tak.. Miluji na tobě všechno. A teď se přesunem k něčemu - pro mně - důležitějšímu. K tvému vnitřku.. Vzhled může každý okomentovat a vytvořit si svůj názor z pouhé fotky, ale poznat v někom i tu vnitří krásu je těžké. A taky je hodně těžký popsat tu vnitřní krásu.. Protože jsi prostě dokonalá. Inteligentní. Silná. Překrásná. Nejsi jako ostatní. Ani být nemusíš, máš být svá. Ukázat sebe takovou, jakou doopravdy jsi. Jsi lepší než oni. Jsi nádherná bytůstka, stačí tomu jen stoprocentně věřit. Doopravdy nepotřebuješ ani mě, ani nikoho.. Máš sebe, nádherná a dokonalá osoba, která v sobě drží hodně. Snažím se hledat to krásné, ale i to špatné.. A v těch horších věcích se ti snažím porozumět. I když ani nevím, co je horší a co lepší. Chci říct, že.. mi můžeš říct cokoliv.