Notes

Řízení rizik

Řízení rizik je soustavná systematická a metodická činnost, která je organizovaná vedoucími zaměstnanci orgánu veřejné správy v rámci vnitřního kontrolního systému tak, aby tento systém byl způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. Součástí procesu řízení rizik je tedy jednak:

analýza rizik, stanovení priorit rizik podle stupně jejich významnosti resp.,
priorita rizik, a následně přijetí souboru konkrétních opatření k vyloučení, nebo
minimalizaci rizik, anebo snížení jejich nežádoucího dopadu,
účinnosti opatření ke zvládání rizik a kontrola způsobu jejich realizace je součástí vlastního řízení.
Řízení rizik spadá do působnosti vedoucích zaměstnanců orgánu veřejné správy. Vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy vykonávají činnosti v rizikovém prostředí s nimiž jsou spojené výdaje z veřejných rozpočtů k plnění schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. K zajištění vymezené odpovědnosti za řádnou správu a řízení orgánu veřejné správy se snaží směřovat přijímané riziko do předem stanovených mezí, které jsou stanoveny právními předpisy a opatřeními přijatými v mezích těchto předpisů, které při stanovení konkrétních cílů určil vedoucí orgánu veřejné správy pro činnost tohoto orgánu.
V případech s vysokou pravděpodobností zapůsobení nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, může vedoucí orgánu veřejné správy koordinaci řízení rizik přiřadit do odpovědnosti organizačnímu útvaru nebo k tomu zvlášť pověří jiného zaměstnance.

V souladu se schématem č. 1. na str. 27 vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy, kterým vedoucí tohoto orgánu vymezil působnost k zajišťování řádné správy a řízení procesů spojených s činností, organizují v podřízených organizačních útvarech systematickou a metodickou činnost k:

rozpoznávání a vyhledávání rizik v operacích a činnostech,
hodnocení stupně významnosti a určování priorit rizik,
včasnému oznamování skutečností o existenci významných rizik a předkládání návrhů pro účely rozhodování a přijímání efektivních a kontrolovatelných opatření k vyloučení nebo minimalizaci těchto rizik, anebo ke zmírnění jejich nežádoucích dopadů vedoucímu orgánu veřejné správy,
průběžnému sledování reálného působení existujících rizik a včasné reakci na nastalou bezprostřední hrozbu jejich nežádoucího dopadu v souladu s opatřeními přijatými k vyloučení nebo minimalizaci těchto rizik.




Stupeň významnosti rizika

Rizikový faktor je porovnatelný nebo měřitelný ukazatel pro určení stupně významnosti rizika, který je kombinací subjektivního posuzování možných nežádoucích dopadů rizika na řádnou správu a řízení orgánu veřejné správy a pravděpodobnosti zapůsobení tohoto rizika na základě ověřených aktuálních nebo historických údajů.

Stupeň významnosti rizika je pak dán součinem bodového ohodnocení rizikového faktoru M (dopad) a pravděpodobnosti (například ve stupnici od 0 do 5, kdy nejvyšší hodnota znamená nejvyšší pravděpodobnost vzniku rizika).

R = M x P

R .... stupeň významnosti rizika
M .... dopad (míra rizikového faktoru)
P .... pravděpodobnost dopadu

Míra vlivu rizikového faktoru je rámcovým vyjádřením vnímaného nežádoucího dopadu rizika ve zvolené číselné řadě například od 0 do 5, kde 0 je vyjádřením zvládaného nežádoucího dopadu rizika a 5 nepřijatelného nežádoucího dopadu rizika.
Pravděpodobnost zapůsobení rizika se vyjádří v intervalu 1 až x, kde 1 je vyjádřením téměř nemožnosti zapůsobení rizika (nikoliv jistoty) a x pravděpodobnosti hraničící s jistotou zapůsobení rizika.
Váha rizikového faktoru je vyjádřením jeho relativního významu v porovnání se všemi ostatními posouzenými rizikovými faktory podle stupnice ve zvolené číselné řadě (například od 0 do 1, přičemž suma váhy všech rizikových faktorů se rovná 1). Ukazuje, že některé rizikové faktory jsou považovány za důležitější a mají větší dopad na celkové riziko než jiné.